Rodina na cestách

Právě v těchto chvílích se snažím dokončit poptávku Adiny, aby mohla pracovat i po mém odjezdu z ČR na dva týdny. Ano, na dva týdny se přehoupnu k mé druhé vášni - k cestování.

Zítra jedeme se synkem Matyášem do Švédska, kde začne můj úspěšný hokejista hrát již druhou sezonu. A kde ho za týden opustím a uvidím opět až na Vánoce. Ach jo, to bude zase neskutečná doba bez něj doma. A pak týden po návratu ze Švédska vyprovodím na letiště Káťu. A až do Vánoc ji uvidím taky jen přes net. Ještě, že ten internet existuje.

Káťa jede surfovat a studovat nebo studovat a surfovat do Austrálie, no spíš to první:-)

Moje děti jsou ty nejodvážnější lidi, co znám. Taky jsem si v 17 připadala dospěle, ale odletět sama do Austrálie nebo být od 16 sama v cizí zemi, vařit si, nakupovat, prát a starat se o vše, nebo si po škole vzít prkno a jít vstříc oceánu, tak to teda zase ne. Budou mimo domov prvně oba najednou, což bude "bolet", ale moje hrdost a víra v úspěch mých dětí je neskutečná a vše mi nádherně vynahrazuje.

Nooo a cestovateléé??? Po kom asi???

Tady dnes končím své psaní. Je to trochu mix mých zážitků, plánů, zkušeností poslední doby, mých idejí. Je to neskutečný vděk k lidem okolo mne. Ke všem, kteří jsou nyní součástí celého toho koloběhu kolem firmy, a též ke všem, kteří jsou součástí organizace Kátiny cesty do Austrálie a Matyášova hokejového působení ve Švédsku. Ale i všech lidí, které jsem zde nezmínila, ale kteří nemalou měrou přispívají k mé cestě, moje rodina, mí přátelé. Děkuji vám všem, kdo mi věříte.

Vy všichni, kdo chcete tuto moji cestu, mé dobrodružství sledovat, berte tyto řádky jako úvod. Nejbližší čtení, které naváže, přijde ze Švédska.

Vyrážíme zítra. Já, Matyáš, Matyho kamarád Adam a jeho otec Roman.

A SwiMi v mém komputeru a současné přesvědčení, že ho občas zapnu i na dovolené:-)

Povídání jsem začala firmou a končím cestováním - první cesta s blogem bude Švédsko.

Ještě nemám sbaleno, ale neskutečně se těším.

Pojedete se mnou?